22. června přijíždí Tulku Dakpa Rinpočhe  do Prahy  a 

bude učit Atijógu na téma  Končhog Čhidu

co je atijoga, 

 co je  prvotní přirozená čistota?

ukázka z  knihy Dilgo Khyentse :



Prvotní čistota


Náhled 


Prvním ze tří slov je slovo "náhled". Pokud někdo nerozpozná náhled, není schopen meditace nebo akce. Ti, kteří mají náhled, jsou jako ti, jež mají esenci bohatství zlata a diamantů. Je pro ně velmi snadné užívat si bohatství světa. Ale žebráci bez majetku si mohou bohatství jen představovat. Takže dokud nedosáhneme neomylného náhledu, nedosáhneme ani stavu pochopení všech jevů. Pokud nemáte oči, tak přestože máte uši, jazyk, nos a další smysly, jedna schopnost vám chybí. Náhled je jako oči. Dokud není bezchybně dosažený, pouhá představivost vám nepomůže postoupit na cestě k osvobození a vševědoucnosti, pochopení věcí.


       Buddha řekl:
             Je jednoduché dostáhnout pokroku skrze disciplínu
             Ale to není náhled.
             Skrze disciplínu můžete dosáhnout šťastné existence
             Skrze náhled můžete dosáhnout nejvyššího stavu. 


            Tento nejvyšší stav je stavem vševědoucí moudrosti. K tomu, aby mohl být náhled dosažitelný, učitel, dokonalý Buddha Bhagawat, uvedl rozličné úrovně náhledu, začínající shravaka jánou a postupující k atijoze jáně. Dokonce i přes to, že bude Buddha předal všechny úrovně náhledu, jednotlivci by měli procvičovat schopnost rozlišování všech těchto náhledů - zda jsou obrovské či ne, zda jsou hluboké či ne, zda odpovídají dokonalému buddhovství či ne. Pokud jsme schopni takto rozlišovat, můžeme se zeptat, jaký náhled je nejvyšší. A odpovědí je, že je to náhled dzogčhenu. Jak řekl Sakya Pandita:


              Tento náhled atijógy není výsledkem nástroje.

              Není to náhled dosažený skrze inteligenci praktikujícího. 


                                                             Náhled
             Je to náhled, přímá realizace buddhovské moudrosti, rozpoznaná urozenými skrze jejich vlastní sebepoznávací moudrost. Z toho důvodu je známá jako "sféra vlastní seberozpoznávací moudrosti". Poté, co Bhagavat, dokonalý Buddha Shakyamuni, meditoval a dosáhl osvícení pod stromem bodhi, prohlásil:


             Objevil jsem nektar, který je jako dharma,
             Který je hluboký, nekonceptuální a bezpodmínečný.
             Protože nikdo z těch, kterým jsem jej ukázal, mu není schopný porozumět,
             Zůstanu tiše v lese.


            Po zjištění, že náhled nemůže být vyjádřen slovy nebo řečí, Buddha ukázal cestu meditace, neboli náhled zavedený v dzogčhenu. Říká se:


            Náhled dzogčhenu je za slovy.
            Nemůže být vyjádřený řečí.
           A přesahuje sféru mysli a mentální aktivity.


Nikdy nemůže být vyjádřen slovy. Není to jen pravda nauky dzogčhenu; říká se, že dokonce i "prajna paramita je mimo řeč, myšlenky a výrazy." Je nemožné ukázat jej skrze slova.


         Kromě svých dokonalých schopností a soucitu Buddha využíval k vyučování aspektu prázdnoty vysvětlování skrze metaforu oblohy, světelnost skrze metaforu slunce a měsíce, a aspekt pronikání všeho v samsáře a nirváně skrze metaforu slunečních paprsků. Ke každému aspektu tedy přirovnal konkrétní ilustraci.
         Abychom tyto metafory shrnuli, náhled je předmětem správného poslechu a reflexe. Skrze naslouchání je náhled pochopen, skrze reflexi se nám dostane zkušenosti. A pokud meditujeme, rozvine se bezchybný náhled. Pokud tak někdo nečiní - pokud si jen slepě myslí "Toto je náhled" - nestačí to. Jak Buddha řekl: 


                                                 Prvotní čistota  


           Stejně tak, jako se zlato musí roztavit, zpracovat a vyleštit,
           Mé učení musí být podrobně prozkoumáno.
           Nesmíte jej respektovat z pouhého respektu.


          Čím více budeme Buddhovo učení zkoumat skrze citáty a logiku, tím hlubší a větší bude. Nezbyde, než rozvinout zvláštní důvěru a víru v něj. Náhled ostatních ján, nebuddhistické náhledy a obzvlášť křesťanství, bez ohledu na to, jak důkladně a dokonale mohou být vysvětleny, se nestanou hlubšími a většími. Jestliže se tyto náhledy tímto způsobem neprohloubí a pokud je řečeno, že by měl být náhled posouzen skrze hloubku, učení dzogčhenu je nejvyšším buddhistickým náhledem.
          Mohli byste se zeptat: "Učí se v některém z osmi nižších kol jiný než dzoghčenový náhled?"
Odpovědí je, že v žádném z nich. Například, začněme náhledem prvního kola, shravaka jány, o pravdě o utrpení založené na nestálosti. Taková nestálost je aspekt prázdnoty. Takový rys prázdnoty je vyučování v jasnosti dzogčhenu, v detailu a kompletně. Námitka, že shravaka jána neučí ani zlomek principu prázdnoty, není ani v nejmenším oprávněná. 


            Pokud by to bylo pravdou, shravaka jána by nemohla vymýtit překážky kléš, čehož schopna je.
            Pokud někdo nedošel náhledu prázdnoty, potom, jak je řečeno:
            Pro kohokoli je možná prázdnota,
            Pro toho je možné cokoli.


            Lidé, kteří jsou schopni plně pochopit prázdnotu, by měli obdržet rozšířené učení o prázdnotě. Ti, kteří tomu rozumí jen ze třetiny, by měli být učeni jen třetinu. Ti, kteří jsou schopni pochopit jen malý zlomek, by měli dostat jen malý zlomek učení. Tímto způsobem se postupně dostanou k pochopení konečného náhledu.


Náhled


            Lidé přicházejí z východu, z jihu, západu a ze severu. Někteří pěšky, jiný na přijíždějí na koních, někteří na slonech, další autem nebo letadlem. Všichni se mohou dostat na to stejné místo, ale rozličnou rychlostí. Rychlost závisí na jejich náhledu. Pokud je jim přirozenost náhledu správně podána, meditace a akce budou náhledu jen asistovat. Jakmile je náhled správně vysvětlen, meditace a akce se na něj bez potíží napojí.
           Určité zvuky mohou naznačovat význam náhledu všech kořenových gurů všech linií. Vezměme si například slovo sang - gye, což je tibetský překlad slova Buddha. Sang znamená "probudit" - probuzený ze spánku pošetilé nevědomosti. Gye znamená "květ" - rozkvetení moudrosti, jako lotosu. Rozkvetení moudrosti dvou vědomostí všeho, co může být známo a pochopeno. Tato dvě slova naznačují kvalitu samotného Buddhova vzdání se a dosažení. Nejen to, ale bódhisattva pobývající na úrovni desátého bhumi má tyto nepředstavitelné kvality všeprostupující moudrosti. V součtu absolutně nejsou žádné buddhovské kvality, které nespadají pod vzdání se a realizaci.
          Když budeme vysvětlovat náhled dzogčhenu, můžeme tím stejným způsobem říct:
      

          Náhled je Longchen Rabjam.


         S odkazem k tomuto, týkající se naznačeného, co je to dlouhé ("expansivní")? Vysvětluje se to jako náhled vedoucí k vyčerpání čtyř vizí známých jako longchen rabjam ("nekonečně velký prostor"). Toto je konečná realizace skutečného významu dzogčhenu. Ohledně jména, náznaku, ten, kdo uvedl skutečnou realizaci Samantabhadry, moudrost
6 400 000 dzogčhenových tanter, je vševědoucí Longčhen Rabjam. Jméno a učení se stanou jedním. Jakmile se smísí osoba a dharma, osoba je dzogčhen a dharma je dzogčhen.